Kandidáti
Každý z našich kandidátů se bude snažit využít maximum svých dosud nabytých zkušeností ze své profese k zlepšení té, či oné konkrétní problematiky ve prospěch všech občanů obce, ve které žijeme.
1. Bc. Karel Vokurka, 38 let, živnostník, Minkovice
Vzhledem k mému dosavadnímu působení v různých bezpečnostních složkách státu se budu zasazovat mimo jiné i o opatření, která povedou ke zvýšení pocitu bezpečí občanů. Chci prohlubovat spolupráci s policií i soukromými bezpečnostními agenturami, a rovněž bude velmi důležité zavést funkční opatření s bezpečnostními složkami v Polsku – vzhledem ke stále častějším signálům o přeshraniční kriminalitě
2. Stanislav Dostál, 63 let, podnikatel, Minkovice
Nejhorší ze všeho je vlastní rezignace. Smířit se s myšlenkou, že se nedá nic dělat. Že je to tak daný a nic s tím nejde dělat. A proto se už dlouhou dobu řídím úslovím, neznám slovo "nejde". (není to moje heslo, ale je převzaté od mých učitelů). Všechno jde. Vždycky se najde nějaké východisko a vše, co chceme udělat, zvládneme, jen se musí chtít. Člověk se musí neustále učit novým věcem, aby dokázal uživit sebe, lidi kteří s ním spolupracují a když se mu daří dobře, pomáhat i jiným lidem, kteří to štěstí nemají. Měl by vidět i za hranice vlastního „pískoviště“, ať už zájmového či osobního. Chci uplatnit zkušenosti z řízení vlastní firmy – vést lidi, hlídat náklady, nést rizika „podnikání“, hledat nové cesty, vidět dopředu a ne žít jen ze dne na den a sám pro sebe.
3. Bc. Michal Scheidl, 24 let, student, Minkovice
Říká se, že politika je jen pro staré. Nesouhlasím. Naopak by se měli mladí do politiky rozhodně zapojit. Ani nám není lhostejné, jak se řeší či neřeší různé problémy, že je různý „metr“ pohledu. Nelíbí se mi např., že někde se platí za pronájem obecních prostor Obci, někde ne. Někde se postaví nesmyslné, nepoužívané hřiště (a ještě ke všemu nebezpečné na provoz), pro Minkovice se prostředky na dodělaní sportoviště nenajdou. Pro všechny osady by měly být stejné podmínky. To je jedna z věcí, na kterou se chci zaměřit.
4. František Tuhý, 64 let, důchodce, Víska
Nejvíce mi leží v žaludku vzhled obce. Roky projíždím na kole republikou a vidím, jak jsou vesnice většinou upravené. Proč to někde jde a někde ne?. Hezká náves, bez bodláků, kopřiv, pohozených odpadků, to je přeci vizitka Obce a Obecního úřadu! Vždyť stačí tak málo. Posekat trávu. A začít pochopitelně u obecních pozemků. Majitelé rodinných domů se pak sami přidají. A rádi. Za příkladem nemusíme chodit daleko. Stačí zajet do Heřmanic. Vzhledné obecní prostory, cesty, parky, dětská hřiště „nutí“ domkaře opravit plot, natřít ho, dát kytky do oken … Jak prosté.
5. Jan Jindrák, 39 let, obchodní manažer, Višňová
Budu se zasazovat o vytváření lepších podmínek pro novou výstavbu rodinných domů. Například snížením či úplným zrušením prodejní ceny obecních pozemků. Podporovat zasíťování parcel. Naší snahou musí být, aby se sem stěhovali mladí lidé. Tím se naplní školy, školky, uživí se prodejny, pošta, další služby.
6. František Volf, 65 let, důchodce, Poustka
Mým cílem bude zasadit se o větší přísun peněz do obecního rozpočtu. Možnosti jsou. Evropské fondy (např. i z příhraniční spolupráce), dotace z ministerstev, nadace, granty. I v Bruselu musí vědět, že existuje Višňová. Vím, je to hrozná práce překonat všechny byrokratické předpisy, stojí to stovky hodin, ale jde to. Vím o čem mluvím, mám s tím vlastní zkušenosti.
7. Josef Seifert, 40 let, dělník, Poustka
Budu prosazovat ustanovení osadních výborů či občanských sdružení v každé osadě naší obce. Nesmí se stávat, aby o dění v těchto vesnicích se rozhodovalo bez jejich vědomí. Aby o nás se rozhodovalo bez nás. Jen místní občané vědí, co potřebují.
8. Martin Jákl, 24 let, dělník, Višňová
Nezatracujte jen - nás mladý. Dejte nám šanci. U splavu v Poustce jsem vybudoval přírodní tělocvičnu. Na vlastní náklady, bez čekání na „dotace z EU“, a bez dlouhého okecávání. Chodí sem posilovat desítky mladých. Podle mého – i tak se dělá komunální politika.
9. Věra Ramzerová, 44 let, živnostník, Poustka
Jako máma malých předškolních děvčat myslím především na výchovu dětí. Budu proto podporovat vznik vzdělávacích programů, např. učitel angličtiny v MŠ, školy v přírodě, kursy zaměřené na dovednosti dětí … Obnovit je třeba i myšlenku vzniku právnické školské osoby (škola, která by měla pobočky v různých obcích Frýdlantska). Možná, že to bude znít jako fráze: neměly by jsme zapomínat, že děti jsou naše budoucnost.
10. František Bajer, 64 let, důchodce, Víska
Hospodaření Obce musí být průhledné. Veškeré finanční toky zveřejněné na webu. Představitelé Obce musí na konkrétní dotazy, připomínky občanů, spolků reagovat písemně. Na to je zákon č.106/1999 o svobodném přístupu k informacím. A ne je odbývat slovy: „Choďte na Obecní zastupitelstvo, tam se vše dovíte“. Zkušenosti říkají, že tomu tak zatím není. Pravda je taková, že co je psáno, to je dáno. My ve Vísce už tři roky se marně snažíme dostat od Obce vyúčtování povodňových škod po záplavách z roku 2010 v písemné podobě. Marně. Je to jasné porušení výše zmíněného zákona. To se musí změnit. O to budu mimo jiné usilovat v případě zvolení.
11. Petr Labský, 24 let, číšník, Víska
Jako aktivní fotbalista Jiskry Višňové mám ke sportu a k pohybu jako takovému blízko. A že je pohyb pro život a především pro děti hrozně důležitý asi není potřeba zdůrazňovat. A proto budu podporovat vznik nových sportovišť. Neobstojí názor, že postačí jedno centrální hřiště ve Višňové. To je v rovině teoretické. A prakticky je to nemožné. Jak se mohou děti do 10 let přesouvat do Višňové a zpět z okrajových osad? Bez pomocí rodičů to nejde. A ti pochopitelně každý den nemůžou. Proto budu prosazovat, aby v každé vesnici byl sportovní plácek.
12. Stanislav Šilhavík, 68 let, důchodce, Poustka
Chci napomoci nabudit v občanech sousedskou sounáležitost. Pamatuji doby, kdy se zde konaly věhlasné neckyády, masopusty, pořady v kulturáku Šest ran do klobouku, Nálada je výborná, kdy soutěžily osady proti sobě a podobně. Vesnice žily, zapojení byli mladí, staří, spolky. I tehdy nebylo vše ideální, „rušno“ bylo jen někde, ale rád na to vzpomínám. Myslím, že se těmto aktivitám více přálo. Chce to podporovat organizátory akcí a ono to přijde samo. Jsem optimista. Sousedský styl života – to přeci odjakživa patřilo k vesnici.
13. Ivan Růžarovský, 57 let, živnostník, Minkovice
Díky povolání mám sjeté celé Frýdlantsko. Takže mohu posuzovat. Domnívám se, že Višňová neumí prodat „bohatství“, které získala díky přírodě a díky předkům. Pohanské kameny, hrázděné domy, průsečík rovnoběžky a poledníku, památné stromy, meandry Smědé, romantická Poustecká obora, cyklistická Pašerácká stezka a další pamětihodnosti. Tyto turistické pamětihodnosti si zaslouží více pozornosti. A tak budu podporovat vybudování ukazatelů, jednoduchých laviček, informačních tabulí. Více turistů = podpora stávajících služeb.
14. Martin Ďuraško, 39 let, dělník, Předlánce
Povodně máme v Předláncích rok co rok. Bojím se ale, že po vybudování hráze ve Vísce budou problémy u nás v Předláncích narůstat. Je to logické. Voda se nově vzniklým trychtýřem přesune dál, tedy k nám. Tuto situaci si zatím nikdo neuvědomuje a neřeší. Čeká se, až přijde katastrofa. Jako vždy. Budu burcovat na všechny strany – NENECHTE NÁS VYTOPIT!
15. Martin Hájek, 27 let, policista, Předlánce
Jako aktivně sloužící policista se budu rozhodně zasazovat o prezentaci jednotlivých složek Integrovaného záchranného systému především u mládeže, aby lidé měli zažité správné vzorce chování - přilbami u cyklistů počínaje a vhodným zabezpečením svého majetku a obydlí konče. Preventivní opatření se vždy musí vyplatit. Nedejme svým nezodpovědným chováním zbytečně šanci zlodějům, či neopatrností případným zraněním.